Někdy koncem listopadu na mě padne taková ta správná vánoční nálada a přichází můj oblíbený předvánoční čas. Začíná to obvykle pečením perníčků - léta už máme vytipovaný ten nej nej recept, jehož výsledkem jsou vynikající, ale tvrdé medové cukrovinky. Proto je pečeme tak brzo, aby do Vánoc hravě změkly. Jsme perníčkožrouti, takže postupem času nám přestalo stačit cukroví z jedné, ale i ze dvou dávek těsta, takže poslední roky vykrajujeme perníkové tvary rovnou z trojnásobného množství těsta. Vůně perníkového koření se line domem a navnadí na tu správnou vánoční atmosféru. Tím pro mě začíná advent, lhostejno, jaké je v kalendáři datum.
Se svojí čerstvě nabytou sváteční náladou se hned vrhnu do uklízení podzimní výzdoby a oprášení krabic s nápisy Zima, Advent a Vánoce. Pustím se do výroby nového adventního věnce na stůl, jehličnatých ozdob na dveře a svícnů. Naplním adventní kalendář a uvařím první svařák.
Před pár lety zavedla má kamarádka pěknou tradici a každý rok se u ní s ostatními kamarádkami scházíme, vijeme adventní věnce, povídáme si. Je to hrozně fajn a těším se na to celý rok, protože to je jediná příležitost, kdy se sejdeme bez dětí.
Ta kouzelné vánoční opojení se mě drží. Mám chuť poslouchat jen koledy, vymýšlím ty nejlepší dárky pro mé blízké, vyrábím handmade vánoční pohledy, peču cukroví, dělám generální úklid, píšu Ježíškovi, zajdu si do kostela na adventní mši, balím dárky, zdobím perníčky, chystám si vaječný likér.
Venku je plno barevných světýlek, ozdob a stromečků a většinou postrádám sníh. Muž koupí stromeček, letos poprvé se toho ujmou všichni mí chlapi, tak se těším, jaký vyberou. S příchodem prvního syna jsme odložili malinký umělý a kupujeme živý stromek. Střídáme to, ale upřednostňujeme ten v květináči, nepadá z něj tolik jehličí a zůstane nám i po Vánocích.
Mám hrozně ráda vánoční trhy. Ladovské na Zelňáku i tradiční na Svoboďáku. Spousta obdivuhodných rukodělných výrobků, které bych nejradši zkoupila všechny - svíčky z včelího vosku, malované hedvábí, keramiku, skleněné ozdoby, vykrajovátka na perníčky, šperky, dřevěné hračky, slaměné ozdoby, nahřívací polštářky, malovaný textil, mýdla, kovové hlavolamy, kované zvonky, smaltové konvičky... Do toho se prolínají vůně z jednotlivých stánků s občerstvením. Povinně obcházím a ochutnávám svařák, trdelník, medovinu, klobásku, churros, turbomošt, sýry... Miluju atmosféru vánočních trhů.
S přibývajícími otevřenými okýnky v adventním kalendáři vzrůstá nadšení a těšení. A taky trochu nervozita. Nezapomněla jsem na nic? Na dárek pro někoho? Stihnu to všechno?
Muž s kamarády zavedli předloni novou tradici, každý rok poslední adventní víkend udí maso. Sejdou se v šest ráno, roztopí udírnu, navaří hrnec svařáku. Později přijdou manželky a partnerky a den uplyne v příjemné zábavě, klábosení a hojném popíjení. První jsou hotové klobásky, o něco později šťavnaté panenky a pozdě v noci i ostatní "šrůtky".
Den před Štědrým dnem je den bramborového salátu. A v samotný Štědrý den ozdobíme dopoledne stromeček, díváme se na pohádky, muž nachystá kapra pro sebe a děti, pszruha nebo lososa pro mě a už jenom čekáme, až zazvoní zvoneček...
Se svojí čerstvě nabytou sváteční náladou se hned vrhnu do uklízení podzimní výzdoby a oprášení krabic s nápisy Zima, Advent a Vánoce. Pustím se do výroby nového adventního věnce na stůl, jehličnatých ozdob na dveře a svícnů. Naplním adventní kalendář a uvařím první svařák.
Před pár lety zavedla má kamarádka pěknou tradici a každý rok se u ní s ostatními kamarádkami scházíme, vijeme adventní věnce, povídáme si. Je to hrozně fajn a těším se na to celý rok, protože to je jediná příležitost, kdy se sejdeme bez dětí.
Ta kouzelné vánoční opojení se mě drží. Mám chuť poslouchat jen koledy, vymýšlím ty nejlepší dárky pro mé blízké, vyrábím handmade vánoční pohledy, peču cukroví, dělám generální úklid, píšu Ježíškovi, zajdu si do kostela na adventní mši, balím dárky, zdobím perníčky, chystám si vaječný likér.
Venku je plno barevných světýlek, ozdob a stromečků a většinou postrádám sníh. Muž koupí stromeček, letos poprvé se toho ujmou všichni mí chlapi, tak se těším, jaký vyberou. S příchodem prvního syna jsme odložili malinký umělý a kupujeme živý stromek. Střídáme to, ale upřednostňujeme ten v květináči, nepadá z něj tolik jehličí a zůstane nám i po Vánocích.
Mám hrozně ráda vánoční trhy. Ladovské na Zelňáku i tradiční na Svoboďáku. Spousta obdivuhodných rukodělných výrobků, které bych nejradši zkoupila všechny - svíčky z včelího vosku, malované hedvábí, keramiku, skleněné ozdoby, vykrajovátka na perníčky, šperky, dřevěné hračky, slaměné ozdoby, nahřívací polštářky, malovaný textil, mýdla, kovové hlavolamy, kované zvonky, smaltové konvičky... Do toho se prolínají vůně z jednotlivých stánků s občerstvením. Povinně obcházím a ochutnávám svařák, trdelník, medovinu, klobásku, churros, turbomošt, sýry... Miluju atmosféru vánočních trhů.
S přibývajícími otevřenými okýnky v adventním kalendáři vzrůstá nadšení a těšení. A taky trochu nervozita. Nezapomněla jsem na nic? Na dárek pro někoho? Stihnu to všechno?
Muž s kamarády zavedli předloni novou tradici, každý rok poslední adventní víkend udí maso. Sejdou se v šest ráno, roztopí udírnu, navaří hrnec svařáku. Později přijdou manželky a partnerky a den uplyne v příjemné zábavě, klábosení a hojném popíjení. První jsou hotové klobásky, o něco později šťavnaté panenky a pozdě v noci i ostatní "šrůtky".
Den před Štědrým dnem je den bramborového salátu. A v samotný Štědrý den ozdobíme dopoledne stromeček, díváme se na pohádky, muž nachystá kapra pro sebe a děti, pszruha nebo lososa pro mě a už jenom čekáme, až zazvoní zvoneček...
Žádné komentáře:
Okomentovat