Z příchodem mých dětí na svět se mi zásadně změnil pohled na spoustu záležitostí. Dřív jsem vždycky říkala, že nechci na zahradě nic pěstovat, protože v supermarketu jde všechno sehnat a víceméně za pár korun.
Už si to nemyslím. Teda sehnat se všechno dá a relativně i ne moc draze, ale... No, tak na našem provizorním pidizáhonku za domem pěstujeme (teda muž pěstuje, jak už víte) ředkvičky, hrášek, kedlubny, rajčata, papriky, feferonky, dýně, okurky a bylinky. Kolem pár rybízů, srstek, broskví a malin. Brambory, cibuli ani česnek, o kterých jsem kdysi prohlašovala, že v zahradě nikdy, jsme zatím sázet nezkoušeli, dostáváme je od mužových rodičů. Ale brambory vyzkoušíme příští rok, mám super tip na spoustu hlíz na malém prostoru...
Spoustu domácího ovoce i zeleniny dostáváme od rodičů obou. Vajíčka, králíky, ryby i krůtí maso taky. Občas i kachnu, klobásy, kus prasete a sádlo. Med dostáváme od manželova kamaráda nebo kupujeme od taťkovy známé. Vše domácí. Chleba i rohlíky si pečeme vlastní (i když ne vždycky). Pro mléko a sýry jezdíme do blízkého kravína a z toho mléka si také děláme domácí jogurty a pribiňáky. Zkoušeli jsme i tvaroh, ale ten nás moc neohromil.
Marmelády, povidla, sirup, přesnídávky, kečup a zavařeniny si děláme vlastní. Sušené ovoce do domácího muesli mi suší taťka. Vlašské ořechy dostáváme a ostatní, pravda, kupujeme.
Mýdlo na mytí, holení i šamponové si kupuju od Mydlinky Karolinky, takže je vlastně taky domácí.
A to všechno mně dělá velkou radost, protože mám pocit, že sobě i své rodině dávám něco lepšího, než bych koupila v supermarketu. A ona mi navíc dělá radost i ta výroba a to moje "křečkování". Jojo, děti člověku změní život...
Žádné komentáře:
Okomentovat