Skvělou výhodou vtipkování na vlastní adresu je, že máte velkou šanci odhadnout míru "ostrosti" určitého vtipu. Zranit někoho není žádné umění. Je fajn mít v humoru prostředek, který něco poví – ale pravděpodobně nezraní.
Někdy přijďte, já jich zase znám mnoho o basistech a pár o filosofech.
Cimrman mě bavil od začátku, stejně tak Neprakta i Kantorek. Ze západních zdrojů jsem dvě věci zkousával celkem pomalu: Garfielda a Monty Pythony (Douglas Adams, který skvěle trfuje některé pozemské úlety, a Terry Pratchett, mimo jiné parodizující vlastní literární žánr fantastické literatury, už šli nějak hladce). O to radši je teď mám.
Dneska jsem si na Monty Pythony vzpomněl, protože je Johnu Cleesovi, jednomu z jejich členů, připisován kouzelný satirický popis, jak různé národy reagují na světovou hrozbu terorismu. Vyvrácení toho mýtu je zde, ale to nic nemění, že je to skvělý text. A že John Cleese je taky skvělý.
Nedalo mi to, a musel jsem doplnit ještě i reakci svého vlastního národa.
The Czechs are not about to change their constant status „Oh poor us! Blame it all on <WHOM>“, but have already switched the variable <WHOM> from „Gypsies“ to „Muslims“. The historical values of this variable have so far been e.g. „catholics“, „protestants“, „Habsburgs“, „nobilty“, „Jews“, „Germans“, „entrepreneurs“, „imperialists“ and „communists“. Meanwhile the Czech parliament has unanimously passed a bill nationalizing properties of everyone who cannot prove higher than moderate consumption of beer and pork in at least three generations and expelling these people from the whole Europe.
Žádné komentáře:
Okomentovat