S postupem času dozrávám k různým rozhodnutím a ve spoustě věcí se čím dál častěji vracím k přírodě (nohy si pořád holím:). Myslím si, že je to z velké části také ovlivněno mateřstvím. Víc nad vším přemýšlím a chci pro svoje chlapečky to nejlepší, nejzdravější, nejbezpěčnější, nejpřirozenější...
S dětmi jsem se takto dopracovala k oblibě dřevěných hraček. Jsou moje nejoblíbenější. Přesto, že jsou "nudně" přírodní, mohou být barevné, nápadité a edukativní. Mám v Brně vyhlídnutý obchůdek, kde se prodávají pouze hračky ze dřeva a tam má přírodní duše plesá radostí. Autíčka, postavičky, stavebnice, pexesa, domina, kostky, hudební nástroje, puzzle, zvířátka, knížky, provlékačky, korálky, vláčky, hlavolamy... Vše, na co si vzpomenete.
Považuji za velké plus, že dřevěné hračky jsou nadčasové - vždyť ten dřevěný koník i kostky jsou úplně stejné, s jakými jsem si hrávala v dětství já, zatímco na ostatních mých hračkách jsou desetiletí silně znát. Jsou také odolné - ne, že by byly nerozbitné, ale nehrozí, že se po pádu ze stolu ulomí roh. A když náhodou přece jen něco upadne, obvykle se to dá jednoduše spravit.
Samozřejmě si v rámci svého "velkého návratu k přírodě" představuji, že si klučíci hrají jen s hračkami szpřírodních materiálů, ale při pohledu na boxy plné plastových (a snadno rozbitelných) hraček je mi jasné, že nemám šanci. Zbývá mi jediné: dál poctivě infiltrovat dřevěné hračky do hracího koutku, ukázat dětem, že jsou srovnatelné, ba dokonce lepší, a doufat, že si k nim najdou cestu. Zatím to jde správným směrem.
Žádné komentáře:
Okomentovat