Rodina je dnes je v lepším případě otec, matka a jedno dítě, někdy dvě. Mnozí jsou na tom ekonomicky tak dobře, že si můžou dovolit nebydlet u rodičů, dokonce i snadno opustit partnera. Slovo výměnek, nebýt například nového občanského zákoníku, bylo skoro zapomenuto.
Pochopitelně je potřeba, aby se člověk osamostatnil, takříkajíc vylétl z hnízda. Rozhodně mu to pomůže ve vztahu ke svým rodičům a umožní mu to důstojně se vrátit. Na twitteru jsme se shodli, že prubířským kamenem partnerského vztahu je stavba nebo rekonstrukce domu, narození dítěte a bydlení u rodičů. My se zrovna pokoušíme o hattrick. Abraham Skorka v knize O nebi a zemi, rozhovoru se současným papežem Františkem, říká: „Kdyby byla úcta k rodičům něco snadného, nemluvilo by se o tom v Božím přikázání.“
Nejde jen o hlídání děti. Ve spoustu věcech je sdílení domácnosti pohodlné a ekonomicky výhodné. A nemusíte to ověřovat v tak krajních případech, jako kdyby vypukla válka. Na druhou stranu Teraza v Ódě na vlastní domácnost psala, že třeba nemohli rozhodovat o tak obyčejných věcech, jako kdy se bude topit. Mně třeba neskutečně leze na nervy televize a kdykoliv jdu kolem, mám chuť ji vyhodit z okna.
Ovšem nejvíc mě hřeje vědomí, že žijeme tři generace pohromadě. Přijde mi důležité, že děti vidí babičku a dědu každý den a ne jednou za čtvrt roku. To se naštěstí nezmění ani až se odstěhujeme, protože to bude jen na sousední pozemek, za plot, který tam nakonec asi ani nebude.
Žádné komentáře:
Okomentovat