Poznámka
autora: Dnešní příspěvek slouží hlavně k tomu, aby věc, kterou nemám
zrovna ráda, přetvořil na něco, co mně dělá radost. Můžete se připojit k pozitivnímu
účinku :o)
Venku
je kolem deseti stupňů, zataženo, mlhavo a prší. Takovým jemným, vlezlým
způsobem – mrholí. Občas se rozprší víc, naplní se louže, rozbahní se hnědost
pooraných polí a prázdných záhonků, trávník se nasákne jako houba a vzduch je
cítit navlhlým tlejícím listím. Šedivé mračno se převaluje po obloze a vystřídá
všech 50 odstínů šedi (pardon, ale nedalo mi to – těch odstínů je samozřejmě ve
skutečnosti mnohem víc). Od bíle šedivé, přes kterou jde občas zahlédnout
nažloutlá koule, imitující slunce. Přes popelavě šedou, která je příslibem, že
by snad nemuselo pršet; přes promodralou šeď, která déšť nakonec sešle. Až po
temně šedou, kdy může přijít všechno – průtrž mračen, bouřka i chumelenice. A
všechnu tu šedivou hmotu žene po obloze vítr tak rychle, že když jsem uspávala
miminko a viděla z postele z okna jen nebe, měla jsem závrať, protože
se mi zdálo, jako bych někam plula velkou rychlostí (a já trpím mořskou
nemocí). Mlha se válí po zemi a její jemné průsvitné závoje se střídají s neprostupnou
šedivou hradbou (omlouvám se za barevnou jednostrannost, ale tenhle podzim už
není barevný; ztratila se zlatá, žlutá, oranžová i červená a zůstaly jen fádní
šeď, hnědost a místy trochu tmavě zelené). Ač není venku nijak velká zima,
vlhký chlad proniká vrstvami oblečení, zalézá pod nehty a cítím ho až v kostech.
Ideální počasí na pěknou depresi.
Nejvyšší
čas najít na takovém počasí něco pozitivního. Můj manžel tomu říká postelové
počasí, protože je jako stvořené k tomu, zůstat celý den v posteli a
prolenošit, promilovat nebo prospat den. Zachumlat se do teplé peřiny s knížkou
a tvářit se, že jsem (aspoň dočasně) bezdětná. Zatopit v krbu a nechat jím
prohřát a prosvítit den. Strávit půl dne v pyžamu. Vytáhnout huňatou deku,
zamotat se do kokonu a okupovat gauč, obložená polštářky. Nebo si z ní vytvořit
indiánské pončo a chodit tak po domě. Uvařit si plný hrnec horké krémové
česnečky, která zahřeje i kosti. Zapálit si svíčku či víc k zahřátí duše.
Zahřívat si dlaně o hrnek s horkým čajem. Přitulit se k mužovi a hřát
se jeho teplem. Nebo aspoň k topení. Když musím ven, tak se zabalit do
teploučké huňaté šály. Nasadit si oblíbené rukavice. Obepnout ruce kolem
kelímku se svařákem a hřát se zvenku i zevnitř. Doma se pak rozpustit pod proudem
horké sprchy, vylézt na teplou podlahu a utřít se nahřátým ručníkem z topení.
Napustit si plnou vanu a horkou dopouštět a dopouštět a dopouštět…
Na
mě to funguje…
Žádné komentáře:
Okomentovat