#99 Kaštany

Poslední dvojciferný příspěvek připadl na mě. Snad nebudete zklamáni obyčejností mojí devadesátédeváté radosti:

Jírovec maďal neboli kaštan koňský považuji za nejdokonalejší strom vůbec. Mám ráda všechno, co s ním souvisí, a všechny jeho podoby. V každém ročním období je na něm něco, co okouzlí, potěší, udělá radost.

Kaštan strom – je mohutný a vysoký, s krásnou košatou korunou. Na jaře se nádherně zazelená, aby mohl v létě poskytovat spoustu stínu. Je ozdobou každého parku a aleje kaštanů, lemující cesty a silnice, vypadají jako mohutná hradba dřevin. Kamarádka zahradní architektka by mi asi nedoporučila kaštan jako solitér do zahrady, ale v rozlehlejší travnaté prostoře je důstojným králem. Jeho dřevo se používá na výrobu nábytku, pokud není napadeno škůdcem, což v našich krajích bohužel často bývá. Jeho kůra je krásně členitá a jeho kmen je jako dělaný na to, být objímán (třeba vílami mezi námi).

Kaštan květ – popravdě, vůni kvetoucího kaštanu se vyrovná jen jeden jediný strom, a to akát (lípa promine, je pro mne až na třetím místě, ale v těsném závěsu). Včelaři mají květy kaštanů rádi, protože jejich nektar je bohatý na cukry. Ten krásný bílorůžový kužel hustě utkaný z drobných kvítků se správně nazývá lata. Plně kvetoucí strom mi připomíná vánoční stromeček ozdobený spoustou bílých svíček, který už na dálku voní a z blízka žije bzukotem tisíců včel.

Kaštan list – pěti nebo sedmičlenný list kaštanu na podzim postupně žloutne, oranžoví až nakonec úplně zhnědne. Ráda ho používám jako podzimní dekoraci, buď samostatně, nebo jako „podestýlku“ pro ozdoby z podzimních plodů.

Kaštan plod – nejdřív se ukrývá v zelené pichlavé tobolce – tu asi moc lidí nesbírá, ale i tu dokážu nějak využít. Kromě dekorativního účelu v podzimní výzdobě posloužila letos taky na výrobu ježečků (s pomocí hřebíčku jako očiček a čumáčku a šípků jako úlovku na bodlinách). A mnohem krásnější je to, co se ze slupky nakonec vyloupne. Hnědý lesklý kaštan. Letos na podzim jsem byla překvapená, jaká nadílka na nás pod stromem čekala. To už děti ani nikdo jiný kaštany nesbírá? Vždyť jsou to tak nádherné plody, které odedávna slouží k mnoha účelům: jako přírodní stavebnice pro děti, snad každý si někdy v životě vytvořil z kaštanů a špejlí zvířátko; jako krmivo pro zvířata, kterým jsme kdysi na základní škole museli kaštany sbírat povinně; jako léčebný prostředek je součástí různých tinktur, mastí, odvarů, esencí či koupelí; jako dekorace, která zdobí můj dům jak na podzim, tak v době adventní a vánoční, protože je krásnou ozdobou pro každý věnec nebo stromek; jako něco, co se dobře drží v dlani a žmoulá v ruce, něco co si instinktivně strčíme do kapsy, do kabelky nebo pod polštář – podle lidového léčitelství kaštany odebírají energii a léčí tak například revma, artrózu, nemoci dolních končetin, ale i tlumí bolesti páteře, bolesti hlavy, křečové žíly, poruchy lymfatického systému a záněty močových cest.

A odbočím-li trochu ke kaštanovníku setému a jeho jedlým plodům – pečené kaštany jsou nedílnou součástí předvánočních trhů, ale používá se i kaštanová mouka, pyré, nádivka a dokonce i kaštanové pivo.

Největší radost mi ale dělá ten velký, původně lesklý a jako vyřezaný z mahagonu, teď už ohmataný a ošoupaný, z lásky darovaný kaštánek v kapse mého kabátu.