Také kolem vás lidé někdy používají anglicismů více, než stíháte dohledávat? Stárnu a někdy už toho mám dost, zejména, když se používají anglické obraty tam, kde lze použít pěkné české slovo téměř bez ztráty významu.
Nikdy to není úplně bez ztráty, protože slova s sebou nesou krom věcného významu (denotace) i význam přidružený (konotace) a tím je například pocit "náležitosti" nebo "modernosti". Byť by slovo "badžet" znamenalo v jádru to samé co "rozpočet", má v sobě navíc i kousek světovosti. Kdo by o ni nestál?
Jak se taková slova do češtiny dostanou? V lepším případě je tomu tak, že se k do našeho kulturního prostředí dostane věc nebo jev, který označují ("to click" je činnost, kterou lidská ruka donedávna neznala, neměli jsme tedy pro ni ani slovo). Lidé, kteří se s jevem jako první setkají, mají většinou na práci něco jiného než přemýšlet nad tím, jak ho česky pojmenovat. Nad tím jistě nepřemýšlí ani ti, kteří ho začnou šířit. Čeština je nadmíru dobrým hostitelem a umí si hosty přizpůsobit tak, aby jí s nimi bylo dobře. A než se nadějeme, je tady "klikání". A jde o něco jiného než klepání, to dá rozum.
Když se pak k takovému slovu dostane někdo, komu záleží na jazyku samém, bývá už pozdě, slovo zdomácnělo. Z hosta se stal adoptovaný bratr, těžko ho vyhánět. Jazyk není to, co se píše v pravidlech, je to bez nadsázky živý kolektivní organismus, něco jako včelstvo. S tím toho jedinec málo nadělá.
Jsem staromilec a introvert, takže si myslím, že by vítání hostů nemělo mít větší váhu než péče o stávající členy domácnosti. Proto jsem hodně opatrný, než si nějaké cizí slovo pustím k tělu. Některým se bráním přímo urputně a tak jsem si před časem řekl, že s tím zkusím něco udělat. Už dlouho mi ležela v žaludku "dedlajna". Jednak jsme ji měli v práci přidat jako jeden sloupec do tabulky, jednak jich bylo okolo mne nestydatě moc, jednak se mi neustále podivně asociovala s lejnem. I řekl jsem si: pojďme tomu říkat česky. Jenže slovo "termín" už je přetížené jinými významy, "termín splnění" je moc dlouhé.
Inu, co třeba "smrtlinka"? Spíš než s exkrementem se asociuje se zmrzlinkou nebou maminkou, a to jsou přece moc fajn věci! Třeba bychom s novým slovem měli to věčné plnění šibeničních termínů hned o něco radši… Zkusil jsem to slovo pustit do světa, používat ho všude, kde se dalo. Někdy i ze zlomyslnosti a natruc. Prosil jsem o jeho šíření kamarády. Výsledek? Nic moc.
Dal jsem si díky tomu dohromady několik základních pravidel, která podmiňují prosazení českého slova na úkor snadného přejímání (z angličtiny):
1) DÉLKA
Domácí slovo musí být přiměřeně krátké (nejlépe se stejným počtem slabik, nikdy neprosadíte více slov za jedno). Lenost a ekonomie jazyka fungují spolehlivě za všech okolností. Co se snáze říká: níz-ko-roz-po-čto-vý, nebo lou-ba-čet? "Setkávání se k malému pokecání za účelem vyměňování vizitek a případných obchodních a jiných kontaktů" je k ničemu, tedy se všude na "eventech" provozuje raději "networking".
2) SNADNOST
Domácí slovo se musí dobře vyslovovat. "Myslismršť" je krásně malebná obdoba brejnstórmingu, ale pět souhlásek vedle sebe je přijatelných jen pro zarputilce.
3) PRESTIŽ
Domácí slovo si s příchozím nesmí moc konkurovat co do pozitivních/negativních konotací. Čerstvě se objevivší "prokrastinace" zní tajemně a odborně a nemusíš se za ni tedy stydět, ba co více, můžeš se jí chlubit. My jsme se za studií jenom ulejvali a flákali, což si dnes málokdo dovolí přiznat – i kdyby to nakonec bylo totéž co prokrastinování.
4) SROZUMITELNOST
Domácí slovo musí být snadno srozumitelné.
Ivan @codeas Kutil se nechal na Twitteru slyšet, že "Pokud se někdo nazývá copywriter, tak to není moc dobrá vizitka na jeho schopnost pracovat s českým jazykem". Odhlédněme od toho, že vazba "vizitka na schopnost" je děsivý patvar. Ale: pamatuje si ještě někdo, že se těmhle copywriterům (čti kopyrajtr bez v) dříve říkávalo reklamní textaři? Samotný textař by toho musel vysvětlovat hodně o tom, že nepíše písničky. Z mého pohledu je to prašť jak uhoď, ale hodilo by se nám nějaké pěkné slovo. Já však ne a ne na žádné přijít. Co napadá Vás?
Žádné komentáře:
Okomentovat