Mám ráda knihy. Ráda čtu
knihy. Tak je přirozené že na návštěvě upoutá moji pozornost zpravidla knihovnička.
Bezděky přelétnu hřbety knih v polici a podle titulů a autorů a opotřebení knih a během chvilky je mi jasné, jestli si s člověkem, který přede mnou stojí mám co říct.
Knihovničky jsou výkladní skříní svého majitele. Pečujeme o ně jako pečujeme o sebe.V tom jsou knihovny jako oblečení. Ne, v tomto jsou knihovny možná lepší než oblečení. Napoví totiž jaké jsou naše zájmy a někdy ukáží i víc.
Je knih hodně? Je jich málo? Převládá žánr? Autor? Zájem? Existují knihovničky u kterých je zřejmé, že mám před sebou vášnivého fanouška něčeho. Třeba fantasy. Nebo pěstování skalniček. Či těla. Či ducha.
Převaha odborných knihy může znamenat, že majitel žije svou prací. Jindy mi eklektický mix beletrie a různých žánrů prozradí že mám před sebou člověka s širokým spektrem zájmů. Jsou v knihovně jen autoři, a knihy, které byly ve své době bestsellery? Pak je možná protějšek člověkem, který plyne s davem, konzumuje trendy. Jednou jsem viděla knihovnu snoba, který si ji udržoval jako módní doplněk své image. Stejně jeho vlastní obsah ho ale nezajímal ani obsah knih. Stačilo mu že dělaly dojem svým vzhledem.
A co se s knihami děje? Jak jsou staré a opotřebované? Voní novotou a máte pocit, že jste první kdo knihu otevřel, nebo jsou počmárané se záložkami nebo ohnutými rožky? A jak jsou vůbec knihy seřazené? Panuje v knihovně striktní řád či anarchie a knihy jsou zpřeházené a vzhůru nohama? Je toho tolik!
Je zábavné si vymýšlet amatérské teorie o vztahu knihoven s osobnostmi jejich majitelů. A je zábavnější zjistit, že některé úvahy se trefí do černého.
Bezděky přelétnu hřbety knih v polici a podle titulů a autorů a opotřebení knih a během chvilky je mi jasné, jestli si s člověkem, který přede mnou stojí mám co říct.
Knihovničky jsou výkladní skříní svého majitele. Pečujeme o ně jako pečujeme o sebe.V tom jsou knihovny jako oblečení. Ne, v tomto jsou knihovny možná lepší než oblečení. Napoví totiž jaké jsou naše zájmy a někdy ukáží i víc.
Je knih hodně? Je jich málo? Převládá žánr? Autor? Zájem? Existují knihovničky u kterých je zřejmé, že mám před sebou vášnivého fanouška něčeho. Třeba fantasy. Nebo pěstování skalniček. Či těla. Či ducha.
Převaha odborných knihy může znamenat, že majitel žije svou prací. Jindy mi eklektický mix beletrie a různých žánrů prozradí že mám před sebou člověka s širokým spektrem zájmů. Jsou v knihovně jen autoři, a knihy, které byly ve své době bestsellery? Pak je možná protějšek člověkem, který plyne s davem, konzumuje trendy. Jednou jsem viděla knihovnu snoba, který si ji udržoval jako módní doplněk své image. Stejně jeho vlastní obsah ho ale nezajímal ani obsah knih. Stačilo mu že dělaly dojem svým vzhledem.
A co se s knihami děje? Jak jsou staré a opotřebované? Voní novotou a máte pocit, že jste první kdo knihu otevřel, nebo jsou počmárané se záložkami nebo ohnutými rožky? A jak jsou vůbec knihy seřazené? Panuje v knihovně striktní řád či anarchie a knihy jsou zpřeházené a vzhůru nohama? Je toho tolik!
Je zábavné si vymýšlet amatérské teorie o vztahu knihoven s osobnostmi jejich majitelů. A je zábavnější zjistit, že některé úvahy se trefí do černého.
Žádné komentáře:
Okomentovat